james stewart: *Když za sebou zaslechne hlas, krátce se otočí. /Možná přece jenom není tak povrchní, jak jsem si myslel. Možná./ Zamyslí se nad tím a rychle dívku na Tornádovi dožene.* V pohodě, *usměje se a pozorně si ji prohlédne. Chce se zeptat co se děje, ale přijde mu to neslušné, když se s ní zná teprve několik minut. Taky by se hned nevyzpovídal někomu, u koho neví ani jeho oblíbené jídlo. Možná k tomu dostane šanci později. Předstírá, že si toho nevšiml a kouká rovně před sebe, zatímco přemýšlí, co teď bude dělat.*